Zvláště ve větších městech je nebezpečí vloupání velmi reálné nebezpečí. Zloději si často vybírají právě bytové domy, u kterých je často větší potenciál proniknutí dovnitř a úspěšné krádeže než u rodinných domů. Pokud chcete jako SVJ potenciální krádeži zabránit, je třeba bytový dům správně zabezpečit. V tomto článku se podíváme, jak k tomuto úkolu přistoupit.
Jak na bezpečností přemýšlet?
Při uvažování o zabezpečení budovy můžeme veškerá opatření rozdělit v zásadě do tří skupin:
- Prevence.
- Mechanické zábrany.
- Elektronická zabezpečovací zařízení, chytrá domácnost/budova.
Nejúčinnější ochrany před vloupáním a jeho následky samozřejmě dosáhnete kombinací všech skupin opatření. V případě SVJ je zároveň třeba přemýšlet o tom, jaká opatření můžete realizovat, a která opatření by měli provést jednotliví vlastníci jednotek. Pokud například okna v jednotlivých jednotkách nespadají do majetku SVJ, je třeba se dohodnout s jednotlivými majiteli.
Rizikové faktory
Zabezpečení bytového domu s sebou přináší velmi typické rizikové faktory, se kterými se je třeba vyrovnat. Jedním z nich je rozhodně lenost či nepozornost jednotlivých obyvatel domu. Pokud chceme zabezpečit například rodinný dům, můžeme svěřit klíče pouze malému počtu lidí, zatímco u bytového domu může jít až o desítky. Tím pádem se zvyšuje riziko lidského opomenutí. Mezi typická rizika patří zejména:
- Ztráta klíčů – při ztrátě či odcizení klíčů jednoho z vlastníků či nájemců bývá nutné vyměnit příslušný zámek. Jednodušší řešení může být zajistit přístup na čipy.
- Nedovření dveří či garážových vrat – k mnoha krádežím či vniknutím dochází kvůli špatně zavřeným dveřím, případně kvůli pomalému zavírání garážových vrat.
- Pochybení ostrahy – pokud SVJ či najímá ostrahu pro střežení většího domu, může dojít ke krádeži či vyloupení na základě pochybení či úmyslu konkrétního zaměstnance této agentury.
Z pohledu SVJ je dalším rizikem či limitem rozpočet, případně nesouhlas jednotlivých vlastníků jednotek s navrhovanými opatřeními. Důležité je proto pečlivě vysvětlit všechna opatření a předejít tak případným neshodám či sporům.
Jaké podoby má prevence?
Za základ prevence lze považovat pojištění. V případě selhání dalších opatření pomůže pojišťovna nahradit škody na odcizeném majetku či na poškozených součástech domu. Jednotlivé pojišťovny zároveň požadují specifické bezpečnostní prvky, které mohou napovědět při jejich výběru.
Mezi další preventivní opatření lze pak zařadit především předcházení výše zmíněným rizikům. Preventivní opatření jsou namířena na to, abyste zlodějům nedali příležitost skrz nepozornost.
- Důsledné zavírání vchodových i další dveří. Pokud někdo z domu vjíždí do garáže, je třeba počkat na uzavření vrat.
- Řádná kontrola klíčů či zavedení čipového systému. Omezení nesmyslného chování, zejména ukrývání náhradních klíčů poblíž vchodu.
- Zamezení zlodějům, aby celý dům vytipovali ke krádeži. To znamená především důsledně vybírat poštu, angažovat bezpečnostní agentury či pořídit hlídacího psa.
Mechanické zábrany
Mechanické zábrany mají za úkol především znesnadnit zlodějům přístup k domu či přímo do něj. V tomto případě bude záležet na tom, jak přesně vypadá váš bytový dům a jeho okolí. Cílem je postavit mezi zloděje a dům co nejvíce překážek.
Pokud vlastníte jako SVJ i pozemek kolem domu, můžete uvažovat o zřízení plotu a vybudování uzavřené komunity. Ať už to je technicky možné nebo ne, klíčové je zabezpečit všechny dveře a okna v přízemí či ve snadno dostupných patrech. Vstupní dveře by měly mít bezpečnostní třídu alespoň 3 nebo 4. Pokud je riziko vloupání velké, můžete je vyztužit mříží či více zámky.
V případě oken v přízemí a prvním patře je základním opatřením bezpečnostní fólie, která znesnadní rozbití okna. Dobrou volbou je roleta ve vodících lištách, kterou lze na noc zatáhnout. Ta představuje dodatečnou překážku pro zloděje.
EZS a chytrá domácnost
Základem pokročilého zabezpečení je kombinace senzorů a centrální jednotky EZS, která vyhodnocuje obdržené podněty. Ty jsou obvykle zasílány buď přímo polici, bezpečnostní agentuře nebo na telefon pověřené osoby. Ta pak může polici kontaktovat sama.
Jedná se samozřejmě o dražší způsob zabezpečení, ale v dnešní době není vůbec neobvyklý. Právě naopak, čím dál tím více bytových domů ho v některé podobě využívá. Podle rozpočtu se bude také odvíjet schopnost systému odhalit pokus o vloupání. Senzory mohou například reagovat na zvuk, rozbité sklo, či páčení rolet nebo dveří.
Elektronické zabezpečení lze integrovat i do některých řešení chytrých domácností či přímo smart domu, kdy stejný systém bude ovládat i senzory kouře, automatické prvky na domě či na dálku otevíraná garážová vrata.
