Zejména ve větších SVJ může být problémem nezájem členů o účast na shromáždění. Kvůli tomu tak dojde k jeho neúspěšnému svolání, pokud se nesejdou vlastníci s nadpolovičním počtem hlasů. Občanský zákoník má pro tuto situaci od 1.7. 2020 ustanoven speciální postup, který je možné využít. Jde o tzv. náhradní shromáždění SVJ. Níže v článku najdete všechny důležité informace a pravidla pro svolání tohoto speciálního druhu shromáždění.
Kdy je možné svolat náhradní shromáždění SVJ?
Svolání náhradního shromáždění SVJ není příliš náročná záležitost. Hlavní podmínkou ale je, aby tuto možnost umožňovaly platné stanovy SVJ. Pokud tedy stanovy nebyly u starších SVJ upraveny po zavedení této změny do občanského zákoníku, SVJ nemůže náhradní schůzi svolat. V takovém případě lze pouze svolat nové shromáždění, nebo vyzkoušet hlasování per rollam. To ovšem vyžaduje splnění dalších požadavků.
Jak již bylo zmíněno výše, náhradní shromáždění je určené pouze pro situace, kdy se pro nezájem vlastníků nepodařilo svolat usnášení schopné shromáždění klasické. V jiné případě náhradní shromáždění svolat nelze.
Jaká jsou pravidla pro náhradní shromáždění?
Náhradní shromáždění SVJ má samozřejmě svá pravidla. Kromě výše zmíněné nutnosti změnit stanovy jde o:
· Počet přítomných vlastníků – Aby bylo náhradní shromáždění usnášeníschopné, musí splnit jednoduchou podmínku. Na schůzi se musí sejít vlastníci s alespoň 40 % všech hlasů. V opačném případě je shromáždění opět neusnášeníschopné.
· Program – na náhradním shromáždění je možné jednat pouze o bodech programu, které měly být projednány i na původním shromáždění. Náhradní shromáždění tak nelze zneužít pro obejití standardního shromáždění a jeho pravidel při projednávání kontroverzních otázek.
· Časová souvislost – mezi termínem původního shromáždění a náhradním shromážděním by neměl být zbytečný průtah. Zákon v tomto bodě neupravuje žádnou lhůtu, ale mělo by jít o co nejkratší časovou prodlevu. Tak se vyhnete možnosti napadení rozhodnutí náhradního shromáždění.
Jde o jinou variantu náhradní členské schůze spolku?
Mnohdy je rozšířen názor, že při neúspěšné svolaném shromáždění členů SVJ je možné využít paragraf 1221 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého se na SVJ využijí ustanovení o spolku, pokud není daná problematika upravena v rámci některého z ustanovení o SVJ. Lákadlem je právě institut náhradní členské schůze spolku, na které lze rozhodnutí přijmout za účasti libovolného počtu členů spolku.
Jak již bylo zmíněno výše, od července roku 2020 je ale tato problematika řešena právě institutem náhradního shromáždění, paragraf 1221 se na tuto situaci tedy nevztahuje. K této změně došlo zejména proto, aby pro SVJ platilo vstřícnější, ale přece jenom dostatečně přísné pravidlo o alespoň 40 % všech hlasů. V rámci SVJ dochází k výkonu jednoho ze základních lidských práv, a proto jsou pravidla výrazně striktnější než u běžných spolků.
