Kamerové systémy jsou dnes už běžnou součástí vybavení mnoha domů. V roce 2018 ovšem do jejich fungování zasáhlo GDPR, neboli Obecné nařízení o ochraně osobních údajů. S tímto právním rámcem bylo ve veřejném prostoru spojeno hned několik nepřesností a fám, a proto není často jasné, co opravdu vyžaduje. V tomto článku se podíváme na to, co pro vaše SVJ nařízení GDPR znamená. Ať už kamerový systém máte, nebo o jeho instalaci teprve uvažujete.
Kdy jde o zpracování osobních údajů?
Z pohledu GDPR je pořizování kamerového záznamu považováno za zpracování osobních údajů ve dvou případech:
- Monitorován je veřejný prostor a zároveň je prováděn záznam takového monitorování.
- Pořizované informace o osobách jsou využívány k identifikaci fyzických osob v souvislosti s konkrétním jednáním.
Jinými slovy, pokud je monitorovaná osoba na uloženém záznamu přímo či nepřímo identifikovatelná, jedná se o zpracování osobních údajů. Identifikace osoby je možná na základě charakteristických rozpoznávacích znaků, zejména tváře. Po propojení těchto znaků s dalšími údaji je pak možná plná identifikace osoby. Osobní údaj na záznamu pak tvoří ty části, které umožňují propojení totožnosti osoby se zachycenými jednáním.
Důležitý je účel pořizování záznamu
Pořizování kamerového záznamu je zákonné v případě, že je prováděno v rozsahu vycházejícím z některého právního titulu, uvedeného v rámci nařízení GDPR. Obvykle se jedná o některou z těchto tří možností:
- Kamerový záznam je pořizován při výkonu veřejné služby. V takovém případě je samozřejmě nutné dbát na ustanovení příslušného zákona, ze kterého vycházíme. Pro většinu SVJ je ovšem tato možnost nepoužitelná.
- Zpracování za účelem sledování oprávněných zájmů konkrétního správce. Nejčastěji využívána možnost, mezi oprávněný zájem správce patří mimo jiné ochrana majetku a zdraví vlastníků jednotek či SVJ.
- Pokud správce získá souhlasy subjektů údajů, může monitorování provádět bez odkazu na další právní rámec. V takovém situaci je ale třeba zajistit, aby před vstupem do monitorovaného prostoru udělila každá osoba souhlas, což je v praxi pro většinu SVJ neproveditelné.
Je ovšem jasné, že je nutné velmi dobře stanovit účel, za jakým je kamerový záznam pořizován. Z něho pak vychází i jeho povolené využití. Například pokud je záznam pořizován za účelem ochrany majetku správce, je možné ho využít pouze při řešení incidentů s tímto zájmem souvisejících. Jiné využití je nepřípustné, pokud nevychází z druhého povoleného účelu, tedy sledování významného veřejného zájmu. Zde můžeme zahrnout například vandalismus nebo boj s jinými formami kriminality.
Povolenou pouze v nezbytné míře
Přestože jsme již uvedli, že při sledování oprávněných zájmů správce údajů je kamerový systém legální, je třeba myslet i na další omezení, které z nařízení GDPR vycházejí. Jednoduše řečeno, zájmy správce nesmí být převáženy právy dalších osob. Proto je při instalaci kamerového systému nutné dodržet několik pravidel:
- Kamerový systém nesmí za žádných okolností nadměrně zasahovat do soukromí. Nesmí tedy být monitorovány sprchy a záchody, ani prostory šatny, pokud není k dispozici jiná místnost k převlékání bez kamerového záznamu. SVJ se toto nařízení týká zejména z titulu společných prostor domu, které zahrnují například posilovnu či wellness.
- Kamerový systém je možné použít pouze v případě, že daného účelu není možné dosáhnout jiným způsobem, například dalším druhem bezpečnostního prvku. V praxi ale užívání kamerového systému tento bod nebrání.
- Zaznamenávaný prostor nesmí zbytečně zasahovat do veřejného prostranství v okolí domu. Povolený je pouze takový rozsah, který by umožnil identifikaci případného narušitele.
- Prvky kamerového systému není možné nastavit bez předchozího souhlasu tak, aby zasahovaly do prostoru dalších soukromých objektů. To se týká okolních budov, ale i součástí soukromých jednotek v domě samotném.
Jaké jsou povinnosti správce?
Z pohledu GDPR má správce údajů ještě několik dalších povinností. Pojďme se podívat na ty nejdůležitější:
- Správce musí zajistit, aby nebylo možné odcizit osobní údaje sledovaných osob z žádné součásti kamerového systému. Je tedy třeba zabezpečit zejména kabeláž, úložiště záznamů a bezdrátové připojení.
- Při jakémkoliv porušení zásad ochrany bezpečnostních údajů je třeba vytvořit dokumentaci k danému incidentu a ve stanovené lhůtě ho nahlásit na Úřad pro ochranu osobních údajů. To je ovšem třeba pouze v některých případech.
- Správce musí vést záznamy o činnostech zpracování údajů, podoba těchto záznamů vychází z článku 30 GDPR.
- Správce může ustanovit zpracovatele, který bude kamerový systém provozovat za něj, jedná se obvykle o bezpečnostní agenturu nebo jednotlivce. V takovém případě je třeba uzavřít smlouvu o zpracování osobních údajů.
