Zamoření štěnicemi, šváby, hlodavci nebo jinými škůdci v bytovém domě je problém, který se dotýká nejen jednotlivce, ale celé komunity žijící ve společném objektu. Ve společenství vlastníků jednotek (SVJ) představuje výskyt škůdců komplikaci jak hygienickou, tak právní.
Příčiny a rozsah problému
Není výjimkou, že se sousedé vzájemně obviňují, kdo problém způsobil, a přitom nejdůležitější je rychlá, účinná a koordinovaná reakce. Zamoření se nevyřeší samo a bez spolupráce všech zúčastněných hrozí, že se situace bude zhoršovat a rozšíří se i do dalších částí budovy. Škůdci se mohou objevit v jakémkoli bytovém domě, bez ohledu na jeho stáří nebo lokalitu. K nejčastějším patří štěnice, švábi, mravenci, myši, potkani nebo moli. Důvodem jejich výskytu může být nepořádek, zbytky potravin, zavlečení zvenčí (například ve starém nábytku nebo kufru), ale také zanedbaná údržba technických prostor domu, sklepů a výtahových šachet. Největší riziko představují štěnice, které se mohou rychle šířit napříč byty přes elektroinstalaci, spáry ve zdech nebo po osobách. Pokud není výskyt zaznamenán a řešen včas, může dojít ke znečištění celého domu a psychické i zdravotní zátěži obyvatel.
Kdo má odpovědnost za řešení zamoření
V otázce odpovědnosti je třeba rozlišovat, zda se škůdci vyskytují v jednotlivé jednotce (bytě), nebo ve společných prostorách domu. V případě, že se zamoření týká pouze jednoho bytu, odpovědnost za jeho vyčištění a deratizaci či dezinsekci nese výhradně vlastník tohoto bytu. Pokud se ale škůdci objeví i ve společných částech domu – například na chodbách, ve sklepích nebo ve výtazích – přechází odpovědnost na SVJ, resp. výbor společenství. SVJ má v takovém případě povinnost situaci řešit, objednat odbornou firmu a postupovat podle zákonných hygienických pravidel.
Je rovněž důležité upozornit, že i když se výskyt zdá být omezen pouze na jeden byt, riziko rozšíření je vysoké. Z toho důvodu by výbor SVJ měl být informován vždy, jakmile má kdokoliv z obyvatel podezření na zamoření. Ignorování prvních známek je zásadní chybou, která zvyšuje náklady i složitost následného zásahu.
Postup při výskytu škůdců
Při podezření na výskyt škůdců je první krok provedení důkladné vizuální kontroly prostoru. Pokud se jedná o štěnice, lze nalézt stopy v okolí postelí, spár nábytku nebo elektroinstalace. Švábi bývají aktivní v noci, v blízkosti potravy a vody. Hlodavci zanechávají trus, poškozené potraviny a zápach. Po zjištění výskytu je třeba okamžitě kontaktovat odbornou firmu na dezinsekci nebo deratizaci. Samostatné zásahy bývají často neúčinné a mohou problém jen zhoršit.
SVJ by mělo neprodleně svolat výbor, situaci projednat, vyhodnotit rozsah a navrhnout koordinované řešení. V ideálním případě je třeba informovat všechny obyvatele domu písemně, vyvěsit oznámení a vytvořit časový plán zásahu. Při zamoření štěnicemi bývá nutná opakovaná dezinsekce s přesně daným odstupem několika týdnů, včetně důsledného vyklizení prostor, praní textilu a uzavření matrací.
Náklady a jejich rozdělení
Finanční náklady na odstranění škůdců se liší podle rozsahu zamoření a počtu bytových jednotek, které je třeba ošetřit. Pokud se jedná o zásah v jednotlivém bytě, platí náklady výhradně jeho vlastník. V případě společného zásahu, nebo pokud došlo k zamoření společných prostor, mohou být náklady rozpočítány mezi všechny vlastníky podle spoluvlastnických podílů, nebo uhrazeny z fondu oprav. SVJ má pravomoc rozhodnout o rozsahu a způsobu úhrady, přičemž v některých případech může později nárokovat úhradu u vlastníka, který prokazatelně způsobil zamoření – například dlouhodobým neudržovaným stavem bytu.
Vhodné je předem zakotvit způsob řešení obdobných situací do stanov SVJ, včetně povinnosti vlastníků umožnit vstup do bytu v případě havarijní nebo hygienické situace.
Hygienické normy a spolupráce s úřady
Zamoření škůdci není pouze estetickým nebo komfortním problémem – může jít i o porušení zákonných hygienických norem. Pokud SVJ nebo jednotlivec nereagují na výskyt škůdců, mohou sousedé situaci nahlásit krajské hygienické stanici, která má pravomoc nařídit opatření nebo udělit pokutu. V extrémních případech může být nařízena nucená deratizace či dezinsekce, hrazená ze strany odpovědného vlastníka nebo SVJ. Zásadní je proto při výskytu škůdců jednat včas, zdokumentovat situaci, uchovávat záznamy a řídit se pokyny odborníků.
Dobrá praxe říká, že SVJ by mělo mít zpracovaný krizový plán pro mimořádné situace, do kterého lze zařadit i výskyt škůdců. Rychlá reakce, komunikace a transparentní rozhodování jsou klíčové pro zvládnutí podobné události bez zbytečných konfliktů.
Prevence a dlouhodobá opatření
Prevence hraje v boji proti škůdcům zásadní roli. Pravidelný úklid společných prostor, kontrola sklepních prostor, odpadových šachet, větracích systémů a těsnění oken a dveří pomáhá zabránit pronikání škůdců do budovy. Užitečné je také instalovat lapače hmyzu nebo nástrahy na hlodavce ve sklepech a v technických místnostech. Vlastníci bytů by měli být pravidelně informováni o zásadách hygieny, správném skladování potravin a nebezpečí zavlečení štěnic z ubytovacích zařízení či bazarového nábytku. Edukace a spolupráce jsou dlouhodobě účinnější než opakované zásahy.
